Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Kloubní chrupavka (lat. cartilago articularis) je chrupavka uvnitř synoviálního kloubu, která pokrývá povrchy skloubených kostí. Kloubní chrupavka jednak snižuje tření, jednak zajišťuje potřebné rozložení tlaku na kost, která se nachází těsně pod ní. To je důležité zejména u kloubů, které jsou vystaveny velké zátěži, jako je například kolenní kloub nebo kyčelní kloub. Viz také chrupavka.

Elastická chrupavka je jedním ze tří typů chrupavky. Elastická chrupavka má žlutý vzhled a je poddajnější než hyalinní chrupavka i vazivová chrupavka, protože kromě kolagenu obsahuje i elastická vlákna. Elastická chrupavka lépe snáší opakované ohýbání (odtud pochází i její název „elastická“): v lidském těle se vyskytuje například v ušním boltci zevního ucha a také v hrtanové příklopce, která se při každém polknutí ohýbá, aby zakryla hlasivkovou štěrbinu hrtanu. Viz také chrupavka.

Vazivová chrupavka je jedním ze tří typů chrupavky. Je to velmi pevný a houževnatý typ chrupavky, který se vyskytuje zejména ve vazivových prstencích meziobratlových plotének a v úponech (místech připojení) vazů a šlach. Viz také vazivo, chrupavka.

Chrupavka je pojivová tkáň, která se skládá ze specializovaných buněk – tzv. chondrocytů – a extracelulární matrix. Chrupavky se nacházejí prakticky po celém lidském těle, od hlavy až k patě. Řadí se k nim například chrupavky v zevním uchu, chrupavky v nose, kloubní chrupavky, žeberní chrupavky apod. Chrupavka se vyskytuje mnohem častěji v těle embrya než v těle dospělého: většina kostry je zprvu tvořena rychle rostoucí chrupavkou, která je následně nahrazena kostní tkání – ať již v období vývoje plodu, nebo v dětském věku. Rozlišujeme tři hlavní typy chrupavek: hyalinní chrupavka, vazivová chrupavka, elastická chrupavka. Odvozené přídavné jméno je chrupavčitý. Viz také pojivová tkáň a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz chrupavka.

Hyalinní chrupavka je jedním ze tří typů chrupavky. V lidském těle se jedná o nejrozšířenější typ chrupavky. U embrya tvoří celou kostru, v dětství je postupně nahrazována kostní tkání a u dospělých lidí přetrvává na epifýzách (koncích kostí) ve volně pohyblivých kloubech jako kloubní chrupavka; dále se vyskytuje na koncích žeber a v nose, hrtanu, průdušnici a průduškách. Hyalinní chrupavka má lesklý modrobílý vzhled a je velmi pružná. Viz také chrupavka.

Kloubní výpotek je abnormální nahromadění tekutiny v kloubu nebo v jeho bezprostředním okolí. Jeho nejčastější příčinou bývá infekce, úraz nebo artritida. Postižený kloub je obvykle oteklý, bolestivý a zatuhlý. Kloubní výpotek v kolenním kloubu je lidově označován jako „voda v koleni“. Viz také výpotek.

Kloubní povrch je jiný název pro kloubní plochu.

Kloubní dutina (lat. cavitas articularis) je dutina uvnitř synoviálního kloubu, která je vyplněna synoviální tekutinou.

Kloubní plocha neboli kloubní povrch (lat. facies articularis) je jakýkoli povrch kosterní struktury (kost u dospělých, chrupavka u rostoucích dětí), který je za normálních okolností v přímém kontaktu s jinou kosterní strukturou jako součást synoviálního kloubu. Kostěné kloubní povrchy jsou obvykle pokryty kloubní chrupavkou.

Kloubní pouzdro (lat. capsula articularis) je dvojvrstevný obal uzavírající kloubní dutinu v synoviálním kloubu. Vnější vrstva kloubního pouzdra je označována jako vazivové pouzdro: jeho funkcí je posilovat kloub, aby kosti nemohly být od sebe vzájemně odtaženy. Vazivové pouzdro je tvořeno silnými kolagenovými vlákny a zajišťuje stabilitu kloubu. Vnitřní vrstva kloubního pouzdra se nazývá synoviální membrána a její funkcí je vytvářet synoviální tekutinu. Synoviální membrána obsahuje krevní cévy, tukovou tkáň a nervy.